top of page
Vyhledat

Jak na firemní problémy

Vnější prostředí se neustále mění a firmy nemají na vybranou. Musí se neustále zlepšovat, jinak za nějaký čas zmizí z trhu. Nutnost zlepšování je zvláště dobře vidět v automobilovém průmyslu. Nové auto dnes koupíte za stejnou cenu jako před deseti lety, ale jeho vlastnosti a výbava jsou na nesrovnatelně jiné úrovni.


V praxi se nejčastěji setkáváme se zlepšeními v oblastech:


  • výrobků

  • technologií

  • procesů

  • organizace

  • systémů


Pokud firma přijde na trh s novým výrobkem nebo službou, nebývá pro konkurenci obvykle složité dříve či později to napodobit.


Sledovat a nakupovat nové technologie je pro firmy otázkou jejich dalšího bytí, či nebytí. Pokud to neudělají včas, prostě jim ujede vlak. A i když to zvládnou, stejně nemají vyhráno, protože ani konkurence nespí.


Napodobit nové procesy už nemusí být pro konkurenci tak úplně snadné, protože jsou "skryté" uvnitř firmy.


Také změny organizační struktury nebývá snadné napodobit, zvláště pokud jsou spojeny s manažerským řízením. Rozdíly mezi firmami mohou v úspěšnosti řízení být až 50 %.


Nejsložitější ale je napodobit nové systémy, protože kromě procesů se mění také firemní pravidla, měřítka, role, resp. firemní kultura. Pokud dokáže konkurence takovéto změny vůbec odhalit, stejně nebude schopná je plně realizovat a nebo rozhodně ne v krátkém čase.


V tomto příspěvku se zaměřím na změnu systémovou, protože díky ní získáte konkurenční výhody. Takovou změnou je zavedení:


Teorie omezení, Theory of Constraints (TOC)


Základní myšlenkou je to, že v každé firmě (systému) existuje jedno (obvykle) největší omezení (hrdlo), které rozhoduje o tom, kolik toho firmou "proteče". A jednoduché pravidlo říká, že vše ostatní se musí tomuto hrdlu podřídit, protože jinak je každá minuta, ztracená na hrdle nenávratně pryč.


Podívejme se nyní na několik problémů, s nimiž si dnes management neví rady a které dokáže právě TOC elegantně, jednoduše a efektivně vyřešit:


Problém č. 1: Výrobní plán

Splnitelný výrobní plán pro malosériovou a kusovou výrobu dokáže vytvořit jen opravdu málo firem. Ty ostatní platí ztrátami nevyužitých kapacit, vícenákladů na přesčasy a směny navíc, velkou rozpracovaností, neustálým přestavováním strojů atd.


Řešení: Plánování výroby DBR má oproti současným způsobům plánování, známým pod zkratkou MRP nebo APS "nefér" výhodu. Nezabývá se detaily, neplánuje na operace, ale řeší to, co je opravdu důležité. Zaměřuje se na největší omezení (hrdlo), zdroj s nejmenší kapacitou. Díky tomu dokáže reálný, a tudíž splnitelný výrobní plán vytvořit, a výše zmíněné ztráty minimalizovat. Ještě důležitější ale je, že dokáže zkracovat dodací lhůty a zlepšovat termínové plnění.


Problém č. 2: Odměňování

Motivovat lidi znamená dokázat je především správně vést. Ve většině případů se ale celá motivace smrskává do odměny za vykonanou práci Pravidlo zní: čím více pracovník udělá tím více bere. Ovšem pokud překročí normu výrazněji, tak se mu "zpevní". Ale to vše pracovníci dobře vědí, a proto si dávají dobrý pozor, aby za stejné peníze odváděli více práce.


Řešení: TOC klade důraz na zkracování dodacích lhůt, tj. zaměřuje se na rychlost,

s jakou projde zakázka firmou. Tím odpadávají dohady ohledně správných norem, zvláště pak v kusové nebo malosériové výrobě. Pracovníci jsou odměňováni podle plnění termínů dodávek, resp. podle zkracování průběžné doby. Pokud by nespolupracovali, a to všechna oddělení, nebere prémii nikdo.


Problém č. 3: Nákladové kalkulace

Zcela zásadním problémem je tzv. přerozdělování režijních (fixních) nákladů podle zvolené rozvrhové základny. Zatímco v případě sériové výroby jsou variabilní náklady větší než fixní a chyba přerozdělováním je malá, neovlivňuje tudíž správnost rozhodování.


U malosériové nebo kusové výroby je tomu ale přesně naopak, fixní náklady jsou velké a chyba přerozdělení nákladů je tudíž také velká. Kvůli tomu dochází k chybným rozhodnutím při stanovení ceny výrobku nebo služby, hodnocení středisek, zákazníků atd. Tato chyba může být dokonce tak velká, že přivede firmu k bankrotu.


Řešení: Pravidlo v TOC "zakazuje" přerozdělovat náklady podobně jako je tomu u neúplné kalkulace nákladů. Na rozdíl od ní ale zohledňuje největší omezení, tzv. hrdlo. Díky tomu dokáže stanovit správně zisk i na jeden kus výrobku a tím samozřejmě na zakázku, zákazníka atd.


Problém č. 4: Manažerské řízení

Vedoucí pracovníci bývají většinou odborníci, kteří mají svou vlastní práci, dokáží řešit problémy, ale na samotné řízení, resp. vedení lidí jim zbývá málo času. To se samozřejmě promítá do produktivity jejich týmu, či oddělení, resp. celé firmy.


Řešení: TOC zjednodušuje provádění firemních činností, aby manažeři měli více času a dokázali lépe plnit svou roli. To se výrazně promítá do snížení ztrátových časů, zvýšení produktivity práce a vyšší motivace zaměstnanců. Rozdíl mezi manažery různých firem v efektivitě jejich práce je pak až 50 %.


Podobné problémy nalezneme i v dalších oblastech firemního řízení, např. v marketingu a prodeji, ve firemní strategii a správném byznys modelu, v práci s lidmi, ale třeba i v projektovém řízení.


TOC dokáže vyřešit všechny tyto problémy, protože umí nalézt a odstranit tzv. kořenovou příčinu. Podobně jako lékař, pokud nalezne příčinu nemoci, může vám pomoci.

V opačném případě dokáže pouze potlačovat příznaky, ale problémů vás nezbaví.

bottom of page